Zinek [mg]

Skupina nutrientů:	Mikroelementy
Popis nutrientu:	Zinek plní v organismu specifické funkce jako součást či aktivátor mnoha enzymů, které se podílí na metabolismu proteinů, sacharidů, tuků, nukleových kyselin, hormonů a receptorů, podílí se na působení inzulinu a hraje roli v imunitním systému. Lidský organismus obsahuje asi 2 g zinku, obsah se však v různých tkáních a orgánech výrazně liší. Asi 70 % celkového množství zinku se nachází v kostech, v kůži a ve vlasech. Obměna zinku ve tkáních je pomalá. Lidské tělo nedisponuje velkými rezervami zinku, které by mohly být v případě nedostatku využity. Z toho důvodu je nezbytný kontinuální příjem zinku.
Nedostatek:	Při těžkém deficitu zinku se objevují poruchy chutí, dermatitida, vypadávání vlasů, průjem a neuropsychické poruchy. Kromě toho bylo pozorováno zpomalení růstu, poruchy mužské sexuality a reprodukčních funkcí, prodloužení hojení ran a a zvýšená náchylnost k infekcím jako projev negativního ovlivnění imunitního systému. Akrodermatitis enteropatica je autozomálně recesivně dědičná dermatóza v důsledku snížené absorpce zinku. K deficitu zinku dochází u malabsorpčních syndromů, při parenterální výživě, při léčbě látkami, které tvoří cheláty, a u rozsáhlých popálenin. U kojence se zvyšuje riziko deficitu zinku na konci období rychlého růstu.
Nadbytek:	Práh toxicity zinku je velmi vysoký. K otravám zinkem může dojít po konzumaci potravin obsahujících kyseliny nebo vody z pozinkovaných nádob. Akutní otrava po jednorázovém požití např. 2 g zinku způsobuje gastrointestinální poruchy a horečku, chronická otrava >110 mg/den vyvolá hypochromní anémii a neutropenii, zřejmě na základě interakce s mědí. I krátkodobý příjem zinku ve výši asi 50 mg/den vede k interakcím s metabolismem železa a mědi. Příjem zinku nad 25 mg/den se proto nedoporučuje.
Diabetologie:

Poznámka editora:
Použitá literatura:	RH SPV 2019 str. 218
Online zdroje:

Články:

... zpět na předchozí stránku