Histidin [g]

Skupina nutrientů:	Aminokyseliny
Popis nutrientu:	Ačkoli je histidin obecně považován za esenciální aminokyselinu (FAO / WHO / UNU, 1985), odstranění histidinu ze stravy, na rozdíl od klasických osmi nezbytných aminokyselin, nevyvolá negativní dusíkové bilance v prvních 10 dnech (Rose et al ., 1951). Dále, mužům na aminokyselinové dietě, která obsahuje 10 g dusíku /den a postrádá histidin, zůstala rovnováha dusíku po dobu až 2,4 měsíce (Rose, 1957). Podobné zprávy byly i u žen (Reynolds a kol., 1958) a dětí (Nakagawa a kol., 1963). Naopak, bylo pozorováno, že rovnováha dusíku se bude postupně měnit na negativní po delším časovém období a rovnováha dusíku se naopak rychle stane pozitivní po znovuzavedení histidinu (Kopple a Swendseid, 1975). Histidin je důležitou složkou hemoglobinu (8 procent), přičemž hlavní část je v globinové části. Míra erytropoesu klesá a hemoglobin klesne u dospělých na dietě bez histidinu. Navrátí se, když je znovu obnoven histidin (Kopple a Swendseid, 1975). Kromě toho, dipeptid karnosin, nalézající se v kosterním svalstvu, je velký uchovatel histidinu a slouží jako zdroj histidinu (Christmanová, 1971). Vzhledem k těmto velkým tělesným bazénům histidinu, trvá delší dobu (více než 60 dnů) vyčerpat dospělému člověku histidin. Na základě údajů distribuce z let 1988- 1994 (NHANES III), je průměrný denní příjem histidinu z potravin a doplňků pro všechny genderové skupiny populace přibližně 2,2 g / den (Příloha Tabulka D-8). Muži ve věku 51 až 70 let měli nejvyšší příjem na 99. percentilu 5,2 g / den. Běžné bílkoviny obsahují 2-3 % histidinu, bílkoviny krevní plazmy až 6 % (průměrný obsah je 2,1 %). V mase některých ryb (zejména makrel a tuňáků) se vyskytuje 0,6 – 1,3 % (někdy i více než 2%) volného histidinu, v mase jiných druhů jen 0,005 – 0,05 %.
Nedostatek:
Nadbytek:
Diabetologie:

Poznámka editora:
Použitá literatura:	Dietary Reference Intakes for Energy, Carbohydrate, Fiber, Fat, Fatty Acids, Cholesterol, Protein, and Amino Acids (Macronutrients) (2005), National Academy of Sciences. Institute of Medicine. Food and Nutrition Board. J. VELÍŠEK a J. HAJŠLOVÁ - Chemie potravin I., 3. vydání, 2009, 579 s., nakladatelství OSSIS.
Online zdroje:

Články:

... zpět na předchozí stránku