Kyselina glutamová [g]

Skupina nutrientů:

Aminokyseliny

Popis nutrientu: Dietní glutamát je téměř zcela extrahován střevními buňkami a je rychle metabolizován transaminací na α-ketoglutarát, a tím i na ostatní zprostředkující metabolity, zejména alanin. Další glutamát je z velké části vstřebán v játrech. Glutamát je také syntetizován endogenně jako produkt transaminací jiných aminokyselin v průběhu katabolismu argininu, prolinu, histidinu, a působením glutaminázy na glutamin. Jeho význam v metabolismu je, že je neesenciální aminokyselinou, která hraje roli v přepravě dusíku z katabolismu aminokyselin do močové syntézy prostřednictvím svých transaminačních reaminačních reakcí, a chová se jako neurotransmiter v mozku.

Na základě údajů distribuce z let 1988- 1994 (NHANES III), je průměrný denní příjem kyseliny glutamové z potravin a doplňků pro všechny genderové skupiny populace přibližně 15 g / den (Příloha Tabulka D-6). Muži ve věku 31 až 50 let mají nejvyšší příjem na 99. percentilu 33,7 g / den.

Průměrný obsah kyseliny glutamové v bílkovinách je 6,2 %, glutaminu 3,9 %. Glutamová kyselina je nejvíce zastoupenou aminokyselinou v nervové tkáni. V běžných bílkovinách jsou obě aminokyseliny většinou obsaženy ve větším množství (především v globulinech), např. v obilovinách a luštěninách v množství 18-40 % (pšeničný gluten, respektive gliadin obsahuje asi 40 % glutamové kyseliny, sojové bílkoviny asi 18 %), v bílkovinách mléka bývá v množství 22 %.
Nedostatek:
Nadbytek:
Diabetologie:
Doporučené denní dávky
DDD - Kyselina glutamová [g] Muži Ženy
Doporučená dávka 15 15
Doporučená min. dávka
Doporučená max. dávka
Doporučená dávka na kg hmotnosti
Doporučená min. dávka na kg hmotnosti
Doporučená max. dávka na kg hmotnosti
DDD - Kyselina glutamov [g] Muži Ženy
Doporučená dávka procent energie
Doporučená min. dávka procent energie
Doporučená max. dávka procent energie
Doporučená dávka na MJ
Doporučená min. dávka na MJ
Doporučená max. dávka na MJ
Poznámka editora:
Použitá literatura: Dietary Reference Intakes for Energy, Carbohydrate, Fiber, Fat, Fatty Acids, Cholesterol, Protein, and Amino Acids (Macronutrients) (2005), National Academy of Sciences. Institute of Medicine. Food and Nutrition Board.
J. VELÍŠEK a J. HAJŠLOVÁ - Chemie potravin I., 3. vydání, 2009, 579 s., nakladatelství OSSIS.
Online zdroje:

Články:

... zpět na předchozí stránku