| Skupina nutrientů: |
Mikroelementy |
| Popis nutrientu: |
Měď je součástí celé řady metaloenzymů, které patří většinou do endogenního antioxidačního systému. Významnou funkci má měď jako součást ceruloplasminu. Ten je nejdůležitějším transportním proteinem pro měď a katalyzuje oxidaci dvojmocného železa na trojmocné, které se pak váže na transferin. Tímto způsobem zasahuje měď do metabolismu železa. |
| Nedostatek: |
Příliš nízký příjem mědi může i při vysoké koncentraci železa v játrech vyvolat hypochromní mikrocytární anémii. Dalšími příznaky deficitu mědi jsou: leukopenie, granulocytopenie, výskyt fraktur kostí v důsledku osteoporózy, spontánní ruptury cév a aneurysmat v důsledku narušené tvorby kolagenu a elastinu, snížená pigmentace vlasů a kůže a v pokročilém stádiu neurologické poruchy. Ztráty krve jsou vždy doprovázeny ztrátami mědi. Symptomy deficitu mědi dále charakterizují Menkesiho syndrom, vzácnou vrozenou poruchu metabolismu mědi, která nemůže být kompenzována podáváním mědi a již v dětském věku končí smrtí. |
| Nadbytek: |
Vysoký obsah mědi v pitné vodě (>10 mg/l) je dáván do souvislosti s poškozením jater u kojenců, s tzv. jaterní cirhózou raného dětského věku. Ze zdravotních důvodů nesmí být používány měděné trubky pro vedení vody z domácích studen, je-li pH vody nižší než 7,3. Pokud voda obsahuje více než 2 mg mědi/l, nezaručuje bezpečný odstup od koncentrací, které mohou ohrozit zdraví. Jako horní hranici pro příjem mědi uvádí EFSA hodnotu 5 mg/den |
| Diabetologie: |
|
