Kvalita je důležitější než kvantita

Doc. Ing. Jiří Brát, Csc.


Spíše než celkové množství tuku je však mnohem důležitější sledovat, jaké tuky konzumujeme. Nasycené a transmastné kyseliny se spolu s přidanými cukry a solí řadí mezi rizikové živiny. Jejich nadměrný příjem přispívá k rozvoji neinfekčních onemocnění hromadného výskytu, zejména kardiovaskulárních onemocnění, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v rozvinutých zemí. Oproti tomu nenasycené mastné kyseliny lze považovat za zdraví prospěšné. Některé z nich jsou esenciální, pro organismus nezbytné. Musí být přijímány ve stravě, protože si je organismus neumí vytvořit.

Zatímco interval pro tolerovaný příjem tuků se ve výživových doporučeních z poslední doby zvyšuje (jak jste se mohli dočíst zde), doporučení pro nasycené a trans mastné kyseliny, zůstává beze změn.

Jak zní doporučení pro příjem nasycených mastných kyselin?

Podle většiny odborných společností by příjem nasycených mastných kyselin neměl překračovat 10 % z celkového příjmu energie.

Lidský organismus je schopen pokrýt potřebu nasycených mastných kyselin vlastní syntézou, příjem z potravin není tudíž bezpodmínečně nutný.

American Heart Association (AHA) uvádí hodnoty nižší (5-6 % z celkového příjmu energie). Tato hodnota je však velmi obtížně dosažitelná. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) by hodnota příjmu nasycených mastných kyselin měla být co nejnižší. Společnost pro výživu a Česká republika nevybočuje z rámce existujících mezinárodních doporučení, příjem nasycených mastných kyselin by měl být nižší než 10 %.

Pro lepší představu, osoby se střední fyzickou aktivitou při příjmu energie 2000 kcal (8400 kJ) by měly konzumovat maximálně 20 g nasycených mastných kyselin denně. Toto množství je obsaženo například ve 100g klobáse, 100g hermelínu, 100 g sušenek, 35 g másla nebo třeba 200g steaku z vepřové krkovice. Pro vyčerpání denního limitu tedy stačí jedno nevhodně zvolené jídlo.

Jak zní doporučení pro příjem transmastných kyselin?

U transmastných kyselin se setkáváme s doporučením co nejnižšího příjmu nebo s cílovou hodnotou do 1 % z celkového příjmu energie. Pro běžnou populaci to odpovídá maximálně 2,5 g na den.

Pokud chcete mít příjem tuků skutečně pod kontrolou, a to nejen jejich celkového množství, ale zajímá vás i zastoupení nasycených mastných kyselin ve vašem jídelníčku, využijte chytrý program NutriData, který bude tyto hodnoty hlídat za vás. :-)