Alkohol [g]

Skupina nutrientů:	Základní výživové charakteristiky
Popis nutrientu:	Alkohol obsažený v pivu, vínu a lihovinách má na organismus rozmanité účinky. Z fyziologického hlediska je důležitá jeho vysoká energetická hustota, nepříznivý vliv na absorpci mnoha esenciálních živin ze střeva a možná substituce životně důležitých látek ze stravy při jeho nadměrném konzumu. Alkohol snižuje hladinu glukózy v krvi, zvyšuje hladinu triacylglycerolů, zvyšuje i krevní tlak a vede k přesunu krve z centrálních částí těla na periferii s následným zarudnutím a zvýšením teploty kůže. Zvýšená tvorba tepla a jeho ztráty zvyšují bazální metabolismus. Silné diuretické působení alkoholu může vést k závažným poruchám rovnováhy minerálních látek. Nevolnost a závratě po větším příjmu alkoholu jsou způsobeny drážděním sliznice žaludku, resp. přímým vlivem na centrum rovnováhy ve vnitřním uchu. Podle některých epidemiologických studií se považuje mírná konzumace alkoholu u starších osob ve vztahu k riziku ischemické choroby srdeční za prospěšnou. Připisované kardioprotektivní účinky alkoholu se vysvětlují zvýšením HDL - cholesterolu v krvi, sníženou agregací krevních destiček, snížením hladiny fibrinogenu a zvýšením fibrinolýzy. Přesto nelze bez výhrad doporučovat alkohol v prevenci infarktu myokardu, protože výše zmíněné negativní účinky chronické konzumace alkoholu převažují nad jeho pozitivním vlivem.
Nedostatek:
Nadbytek:	Již malé dávky alkoholu snižují výkonnost svalů. V centrálním nervovém systému inhibuje alkohol excitační i inhibiční neurony a působí proto jak tlumivě, tak i povzbudivě. Tyto akutní účinky alkoholu na centrální nervový systém vedou při zvyšující se koncentraci alkoholu v krvi k poruchám chůze a prodloužení reakční doby až k překročení hranice pro koordinované reakce. Koncentrace alkoholu v krvi vyšší než 1,4 promile se hodnotí jako akutní otrava alkoholem, která narušuje vědomí tak silně, že dochází k nepříčetnosti. Kromě těchto akutních účinků alkoholu je nutné mít na zřeteli i dlouhodobý vliv chronické konzumace alkoholu. Na prvním místě je třeba jmenovat zvýšené riziko vzniku některých nádorů a vznik závislosti, která vede k těžkým následkům, ke kterým patří poškození orgánů a nervové tkáně, zmatenost a psychické poruchy. Chronická konzumace alkoholu vede ke ztučnění (steatóze) jater a později k jaterní cirhóze. Alkohol poškozuje i další orgány, kupř. slinivku břišní a srdeční sval. Konzumace většího množství alkoholu po delší dobu zvyšuje u osob středního a vyššího věku riziko vzniku rakoviny dutiny ústní, hrtanu, jícnu, prsu a rakoviny tlustého střeva. U mladých lidí je zvýšeno především riziko násilné smrti, zvláště při dopravních nehodách.
Diabetologie:

Poznámka editora:
Použitá literatura:	RH SPV 2019 str. 61
Online zdroje:

Články:

... zpět na předchozí stránku